Krize, lži a prasátko

                                                                                                                                                           

(28.2.2009)

 

  Po celou dobu po kterou celý svět sužuje krize, se všichni kdo si osobují právo vědět vše nejlépe, předstihují v tézích ne jen o tom jak krizi čelit, ale také kdo, nebo raději co, za to může. Noviny i internetové servery se předhánějí kdo přinese bombastičtější správu a hlavně kdo přinese ještě pesimističtější zprávy o vývoji situace a budoucnosti. Ale jediné co odhalují, ale čeho si zdánlivě nikdo nevšímá je to, že jsme žili a stále žijeme ve lžích.

  Lži a jejich „rodiče“ - tedy autoři těchto lží mohou za krizi která propukla a postihla celý svět a mohou také za to, že se prohlubuje.

  Představitelé EU se předhánějí v proslovech o tom jak je třeba postupovat. Ujišťují obyvatele Evropy že na řešení pracují a že je třeba vše řešit společně. Ale když svojí trochou do diskuze přispěje někdo, kdo s nimi tak docela nesouhlasí, tak pískají a bučí. Zatím co když přijde se zcela pitomým nápadem jejich superstár, tak mlčí.

  Proč?!

Pan Sarkozy totiž poodhalil roušku a ukázal skutečné myšlenkové pochody našich velkých přátel ze západu. Když jsme se jim hodili pro rozšíření trhů a jako levná pracovní síla, tak nás vítali s otevřenou náručí, ale teď když je krize a oni sami musí řešit problémy své a svých předlužených ekonomik, tak by nás nejraději hodili přes palubu. Proč by jinak tak náhle jeho hvězda pohasla. Ještě před tím jeho hloupým výrokem byl neustále všude a u všeho, ale od toho dne se po něm jakoby zavřelo samo peklo.

  Když jsem četl článek o tom jak „rádoby“ renomované noviny a agentury zabývající se ekonomikou lživě hodnotí naši situaci, tedy situaci české ekonomiky, okamžitě mne napadlo, kdo si to u nich objednal. Nemohu totiž uvěřit, že tyto společnosti po celá ta léta zaměstnávaly takové diletanty, kteří si vycucávají prognózy a analýzy z prstů, jako nějací pisálci z bulvárních plátků. A reakce na dopis více guvernéra ČNB Mojmíra Hampla mne v této domněnce, tedy že jsou psány na objednávku, jen utvrdila. Okamžitý obrat o sto osmdesát stupňů americké agentury která vystavuje státním ekonomikám jakési vysvědčení, kterým se pak investoři řídí, o tom každopádně svědčí. Není přece možné, udělat takovou analýzu přes noc a opravit tak své tvrzení. A nebo to tak opravdu dělají? Pak se ani nedivým, že krize nejdřív vypukla v USA.

  V přesvědčení že to bylo skutečně na objednávku mne dále utvrzuje také to, že jak se podle těchto „nových“ analýz ukazuje, nebo spíš potvrzuje, v mnohem větší krizi jsou státy eurozóny a jejich tak oslavované Euro je táhne ještě hlouběji, jelikož jednotlivé státy nemohou svoji měnu podle potřeby devalvovat a zlepšit tak konkurenceschopnost svých vývozců.

  Ale mám ještě jedno vysvětlení. Vedle neschopnosti, diletantství analytiků a objednávky z jistých míst to může být také hloupost, zášť a pomstychtivost výše „nejmenovaných“. To by vysvětlovalo proč se do této nechutné šarády zapojili také lidé z USA. Jde o více či méně skrývané nepřátelství vůči našemu presidentovi, který má jiné názory – nejde takříkajíc se stádem – a kritizuje neschopnost a hloupost všude tam kde se s ní setká, a hlavně kritizuje současný odklon od svobody v podnikání k socialistickému způsobu hospodaření, ktereho je zastáncem také současná americká superstár Obama.

  Ale to jsou všechno pouhé domněnky, a proč se nás snažili tak vehementně všichni tito lidé a organizace poškodit i za cenu ztráty vlastního kreditu se asi nikdy nedozvíme. Faktem ovšem zůstává, že evropští „panovníci“ stále zdůrazňují nutnost společného řešení současných problémů a zdůrazňují, že právě proto je důležitá ještě větší integrace evropských států do jednotného společenství, ale přitom ještě s ničím, kromě těchto řečí nepřišli. Zatím řeší současnou situaci jednotlivé státy sami, pominu-li finanční injekce bankám, i když se navzájem inspirují, a orgány EU pouze přihlíží a svolávají různé sumity, které ovšem rozhodně nejsou zadarmo a skutečně nic neřeší. Tedy vlastně ano - jak současné situace zneužít ve svůj prospěch.

  Trochu mi to připomíná film „Space Jam“, který jsem dnes viděl v televizi. Králíka Bugs Bunnyho a jeho přátele chtěly zotročit mimozemské příšery a tak Bugs Bunny svolal schůzi, aby si zvolili zbraně na svoji obranu. Do diskuze se přihlásilo prasátko a navrhlo, že by mohli vyhlásit „diskuzní soutěž“.